středa 18. dubna 2018

Udržitelná móda

Z pouček, které mi kdysi vtloukaly do hlavy mamka a babička, se v posledních letech stala móda. Jak jinak si vysvětlit zájem o "capsule wardrobe" a "slow fashion" od holek, co ještě před pár měsíci nakupovaly výhradně v Zaře a H&M? 

Nejsem minimalista, v módě ani v životě. Mám ráda barvy, výrazné šperky a možnost být pokaždé trochu jiná. Móda je pro mě hra, ale přesto bych se nebála označit svůj šatník jako udržitelný. Snažím se totiž nakupovat zodpovědně a navíc recykluji, co se dá. Možností, jak si vybudovat funkční a nadčasový šatník, je spousta; zdaleka se nejedná jen o přehrabávání v sekáčích nebo nákupy u mladých designerských značek, jak bývá často podsouváno v magazínech.

Udržitelná móda, v angličtině "sustainable fashion" nebo "slow fashion", je založená na omezení spotřeby nakupovaného zboží, upřednostnění domácích značek a respekt k šetrné výrobě, ať už se jedná o pěstování bavlny bez pesticidů, nebo férové podmínky pro dělníky v továrnách, kde je oblečení vyráběno. Důraz se klade i na kvalitu a nadčasovost zboží.

Právě poslední větu vnímám jako klíčovou. Pokud si v C&A koupím pár triček z bio fair trade bavlny, která se po pár nošeních ožmolkují nebo seperou, životnímu prostředí svým nákupem nepomůžu. Víte, kolik vody bavlna potřebuje, než se z ní vyrobí tričko? Zhruba 11 000 litrů na kilo látky (zdroj). A tak to máme i se vším ostatním.

Z mého úhlu pohledu proto nezáleží až tak na tom, kde nakupuji, ale co nakupuji, proč a v jaké kvalitě. Každý nový kousek, který si donesu domů, má ve skříni mít svoje opodstatnění a musí mi i po letech dělat radost. A pokud se navíc zajímám i o to, jak vznikl, bingo, pak se chovám udržitelně.

Moje módní mantry jsou následující:

Nákupy se seznamem. V hlavě nosím soupis toho, co chci dokoupit nebo obměnit. Aktuálně je na seznamu třeba nový béžový trenčkot nebo propínací letní šaty. Až na dané kousky narazím, zvážím kvalitu, cenu, střih a pak teprve nakupuji. Když se mi na ně v obchodech nepodaří natrefit, porozhlédnu se na internetu nebo si je nechám ušít. Oblečení mimo seznam každopádně nakupuji jen zřídka. Pokud seznam v hlavě neudržíte, můžete si jej vizualizovat třeba na Pinterestu.

Nákupy s výhledem. Oblečení si kupuji minimálně na 3 roky, u drahých kousků, jako je zimní kabát nebo kožená kabelka, mám horizont 5 a více let. Před každým nákupem se tak sama sebe tážu - bude se mi ten zlevněný svetřík líbit i za pár roků? Nebudou už zvonové rukávy/nášivky/potisk ananasů  démodé? 

Kvalita a kompromisy. Věřím, že se kvalitní věci dají pořídit i v běžné konfekci, jen to chce mnohem více pátrat. Když nakupuji, vše ohmatávám - potřebuji cítit, jak se látka chová a jakou má gramáž. Kontroluji i švy a celkovou kvalitu ušití. Žmolkování a tahání se po pár omylech naučíte předvídat. Dávám přednost přírodním materiálům před polyesterem, hlavně na léto, na druhou stranu ale hlídám i mačkavost, které se u 100% bavlny nebo lnu nevyhnete. Nejraději mám směsovou bavlnu s lehkou příměsí elastanu, na topy je skvělá i viskóza. 

Kupuji to, co mi sedí a sluší. Oblečení, ve kterém se cítím dobře; boty, na kterých vydržím chodit celý den. Kousky, co se mi barevně nebijí s tónem pleti a ke kterým mám doma oblečení a doplňky. Pokud si nejsem jistá, jestli se nový kousek bude hodit ke zbytku gardoróby, nechám jej v obchodě, další den se vrátím rovnou s plánovaným outfitem a před nákupem kombinaci vyzkouším. Jak jde o střihy, nedělám kompromisy. V případě, že by byla nutná úprava, pečlivě zvážím, jestli je vůbec reálné střih přizpůsobit na moji postavu a zda se vyplatí investovat do švadlenky (u plesových šatů ano, u trička ne); případně jestli jsem schopná si obleček přešít doma svépomocí.

Správná péče pro dlouhou životnost. Když už mám hezké oblečení doma, tak se o něj i náležitě starám. Lehké látky peru na jemné praní bez aviváže, dražší punčošky vždy v ruce, vlněný kabát si zaslouží čistírnu, svetry suším vodorovně, kožené boty občas potřebují nakrémovat. Je to vlastně snadné, ne?

cestovní outfity - vídeňský králík a Lennonova zeď

Při čtení o moderním "kapsulovém" šatníku, kdy se na každé roční období musíte spokojit s předem vybranými 30-35 kousky (neřadí se sem však spodní prádlo, sportovní ani slavnostní oblečení), mě jímá hrůza. Stačí, když si vzpomenu, že světlé prádlo peru jednou za 3 týdny. Mít 30 kousků oblečení, tak peru každý týden pračku naplněnou ze třetiny, což mi jako "udržitelné" rozhodně nepřijde. Inu, minimalistou se nestanu. Na druhou stranu ale fandím myšlence, mít šatník poskládaný tak, aby většina věcí ladila k většině a modely byly vzájemně kompatibilní. A také skladovat doma oblečení jen tolik, kolik ho zvládnete (a chcete) unosit. Osobně bych ještě přidala, že je skvělé mít převahu oblečení, které můžete nosit v rámci vícero ročních období. Sezónních věcí mám minimum a hodně mi to šetří místo ve skříni.

Ne každý koncept vyhovuje každému. Každý však může úpravou svých zvyklostí přispět k férovému a ekologickému chování (které je ve výsledku i ekonomické, protože neutrácíte za blbosti :)). Dříve, když "nic nebylo", oblečení se dědilo a přešívalo, si jej lidé vážili. Dneska máme tendenci vnímat oblečení jako rychloobrátkové zboží, co se po sezóně vyhodí. Mně to však přijde škoda a než se přebytečného oblečení zbavovat, ač na charitu, snažím se spíše nakupovat méně a s rozumem - zkrátka tak, jak mě to učila mamka a babička. Šatník vytvářím v duchu jednoduché zásady, že co si koupím, to mi musí dělat radost ještě několik let.

A protože jsem se tentokrát dost rozepsala, na inspiraci kde "echt udržitelně" nakupovat a jak kombinovat vintage kousky s novými se podíváme v pokračování, které plánuji vydat zase příští týden. Přislíbit už teď můžu i nějaké mé outfity s oblečením a doplňky z druhé ruky.

Razíte spontánní nákupy, nebo výdaje plánujete? Hlídáte si původ oblečení?

17 komentářů:

  1. Krásně sepsáno. :)
    Já ve většině případech nakupuji to, co potřebuji, ale někdy se jen tak projdu po obchodě a koupím si nějaké pěkné triko nebo tílko. Některé kousky mám v šatníku už několik let, které mi ještě jsou. Po mém přibrání to byl celkem problém a některé věci jsem bohužel musela vyhodit kvůli tomu, že mi už byly malé a to i některých kousků bylo líto. Jinak mám hodně věcí, které nosím v létě a těch, co nosím v zimě, ale například sukně nosím i v zimě a mám k tomu teplejší svetry a teplejší punčochy. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! S těmi sezónními věcmi to mám podobně. Jen těch punčošek už mám tři krabice, ehmm. Tenké, středně tlusté a nejvíc zimní. :D

      Vymazat
  2. Ja niekedy plánujem a niekedy idem len tak pokukať :) Určite nevyhadzujem veci, ktoré mám v šatníku už dlhšie. Rifle nosím aj 5 rokov a vôbec mi to nevadí :)

    Klaudia Duranova

    OdpovědětVymazat
  3. Já to mám jak kdy, někdy spontánní nákupy, jindy plánované. Minimalista také moc nejsem, ale myslím si, že můj šatník je normální. Mám ale pár věcí starých třeba 5 let a nosím je v pohodě :)

    https://lenn.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Většinou jdu po tom, co zrovna potřebuji :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Já se vždy zamýšlím, co potřebuji :). Kupuji si poslední dobou hlavně kvalitní oblečení i boty, které vydrží. Některé věci mám starší a některé novější :), ale momentálně jsem dělala docela obnovu, jelikož tamto bylo fakt starší, ale využítí se stále najde, staré trička nosím třeba na doma :), ale smaozřejmě nemám doma žádné se žmolkami nebo tak :).

    Shard of Dreams

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo jo, boty jsou základ. Měla jsem před mnoha lety období, kdy jsem si kupovala levné boty na vyšších podpatcích, pak mě ale dohnaly problémy s klenbou. Teď už mám vše obměněno na kvalitní a pohodlné střevíčky, ale do obuvnictví raději vůbec nechodím, je to pořád hrozně velké pokušení. :D

      Vymazat
  6. Moc hezky napsané, já to mám jak kdy. V oblečení je to se mnou složité a většinou se mi prostě nic nelíbí, musím mít den, abych si po dlouhé době skutečně něco vybrala... Takže kolikrát i když plánuji, nakonec z toho nic není.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To člověk aspoň ušetří. :) Já propínací šaty sháněla od začátku loňského léta, ale všude měli jen polyester nebo divné střihy. Na ty "pravé" ze 100% lnu jsem narazila až před měsícem na eshopu Manga a dneska je konečně trefila i v kamenném obchodě. Čekání se vyplatilo. Ale je fakt, že mě obíhání obchodů celkem baví, i když si většinou nic nekoupím. Pracuji v centru, tak to občas projdu, co mají kde nového.

      Vymazat
  7. Tak to je moc hezký článek! :-) Nevěděla jsem, že světry se suší vodorovně, takže i já jsem si tady našla novinky, o kterých nevím :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jenom vlněné, u akrylových je to jedno. Vlna vodou veeelmi ztěžkne a zároveň je náchylnější na poškození. Když se suší svisle, může se svetr zdeformovat, prověsit.

      Vymazat
  8. Nákupy oblečení a hlavně bot mě vůbec nebaví, takže nákupy jen tak pro radost u mě nehrozí. :) Takže chodím cíleně pro kabát - kalhoty - zimní boty, pokud něco kupuju neplánovaně, tak většinou topy nebo košile, pokud jsou ve slevě a vím, že je vynosím. V posledních letech si zkouším i obyčejná trička, musím cítit, že mi přesně padnou (nemám třeba ráda příliš obepnuté podpaží) a nenechávám se k nákupu přemluvit, pokud mám sebemenší pochybnosti. Dřív mě (nejčastěji mamka) většinou ukecala, že mi to padne, tak ať si to koupím, a mně pak daný kus ležel nenošený ve skříni... s tím jsem úspěšně skoncovala. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám v tomto štěstí, že chodím po nákupech sama. Když mám chvíli po práci, tak si občas proběhnu město. Chodím sice s představou, co bych ráda, ale málokdy se zadaří na první dobrou, mnohem častěji si nic nekoupím. Jednou až dvakrát do roka vyrazíme se sestřičkou, ale to obvykle nakupuje ona a já jí jen nosím věci do kabinek. :D

      Vymazat
  9. Nakupuji asi tak jako ty. V šatníku mám věci, které se k sobě hodí. Pro mě je základ mít vícero spodků - tj. sukní, kraťasů, kalhot, ty jsou pro mě základ. Vršku mám méně, ale mohu je nosit stále. Před nákupem kontroluji šití, materiál i to, jak mi kousky sednou. Klidně si připlatím, když vím, že tu se mnou bunda bude 3 a více let. Moc hezký článek! :)

    TheWayByA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. To já mám tedy převahu vršků, protože ty peru po každém nošení. Sukně obvykle vyvenčím vícekrát. Strašně trpím při situacích, když si chci něco konkrétního obléct a pak zjistím, že je ten konkrétní kousek nachystaný na praní nebo žehlení. Nevýhody single bydlení, no. :D

      Vymazat
  10. Ty se oblékat umíš. Vždy ti to sluší, takže článek na toto téma od tebe nemožno brát na lehkou váhu :-)))
    Chtěla bych se oblékat jednodušeji, tak nějak po francouzsku, ale nějak mi to nejde. Nedokážu si koupit nic jednobarevného bez příkras. Vždy mě zláká nějaký vzor, krajka, zdobení atd. A pak to všechno ladím a když mi k tomu třeba neladí lak (a není čas na přelakování), jsem celý den nervózní a necítím se. Možná je to už na psychologa :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně jednoduché "francouzské" oblékání taky nejde a už se o něj ani nesnažím. Jen ty základní kousky mám celkem univerzální - kabát a kozačky, trenčkot, lodičky a oxfordky, pár pouzdrovek, dvě větší kabelky. Já dříve ladila úplně všechno. Pamatuji, jak jsem v 16 po celém Brně sháněla kabelku ve stejně modrém odstínu, jako jsem měla lodičky. :) Ale už jsem z toho asi vyrostla. Hodně mi dal Erasmus, kde jsem měla oblečení (a hlavně bot) podstatně méně než doma a musela jsem více improvizovat. Zjistila jsem, že spousta věcí, co by mě k sobě nikdy nenapadlo dát, vlastně docela dobře funguje. Jak to tam bylo více anonymní, tak jsem se experimentování ani nebála, tam to bylo každému jedno, co kdo nosí.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!