úterý 25. července 2017

Opera: Lazebník sevillský

Kdy jste naposledy zašli do divadla na operu? Obvykle navštěvuji spíše muzikály a činohry, příležitostně nějaký balet, ale opery, to nejvyšší divadelní umění, nějak zanedbávám. Letos jsme to s kamarádkou napravily a vyrazily spolu na Lazebníka sevillského. Představení se konalo 28. června v brněnském Mahenově divadle.

Shodou okolností šlo o poslední představení sezóny 2016/2017, a tak bylo divadlo nacpané až k prasknutí. Do Mahenova divadla chodím velmi ráda - je honosné, celé pozlacené a s obrovskými zrcadly v předsálí. Na výpravu náročnější představení se však hrají spíše ve funkcionalistickém Janáčkově divadle ze 60. let, které je aktuálně v rekonstrukci.

Lazebník sevillský je příkladem italské opery belcanto z počátku 19. století. Jde o nejznámější dílo skladatele Gioacchina Rossiniho, přičemž libreto sepsal Cesare Sterbini. Opera se odehrává v Seville 17. století, kde se bohatý hrabě Almaviva zamiluje do krásné Rosiny. Rosinu si však plánuje vzít její poručník, starý doktor Bartolo. Almaviva spolu s Figarem, vychytralým lazebníkem, kterému Almavivo tučně platí za pomoc, společně vymýšlejí, jak přelstít Bartola, proplížit se za Rosinou do přísně střeženého domu a přesvědčit ji o hrabětově lásce. Více na stránkách NDB zde.


Opera má za cíl být hlavně zábavná, čemuž odpovídá množství komických scének. Brněnská inscenace zachovala dobový ráz opery, a to včetně kulis a kostýmů. Tato "klasická" představení mám nejraději, a tak mě brněnské zpracování ve stylu comedie dell’arte velice potěšilo. Zachována byla i italština, český překlad se zobrazoval formou titulek na světelné tabuli nad jevištěm. V Lazebníkovi obecně není příliš textu, a tak mě nutnost čtení titulek nijak nerušila a v ději jsem se i bez předchozí znalosti postav zorientovala dobře.

Představení trvá téměř 3 hodiny a zejména první dějství bylo opravdu dlouhé. Na pauzu se těšili snad všichni, hlediště totiž bylo neskutečně vydýchané a přehřáté - venku zrovna panovaly tropy a klimatizace se ve staré budově nejspíš nenachází. O to více jsem obdivovala všechny herce, s jakým nadšením zpívali dál. Všichni do jednoho působili, že si hru užívají, a nešlo se tím nadšením nenakazit. Zejména T. Kořínek jako hrabě Almaviva, A. Široká jako Rosina a S. Sem jako lazebník Figaro byli neskuteční.

Docela mě mrzelo, že jsem si operu kvůli panujícímu dusnu a pracovním trablům, které jsem zrovna musela řešit, neužila více, protože jde o vynikající počin. K opeře se rozhodně budu vracet, příště mám na seznamu Carmen. Jako student budu mít až do příštího léta lístky za polovinu, škoda nevyužít.

A co vy? Na co chodíte do divadla nejraději?




4 komentáře:

  1. Měla bych to konečně napravit a do toho divadla na něco zajít. Mé divadelní zážitky končí na střední škole.
    Je škoda, že tam bylo dusno, takové věci mnohdy dokáží zkazit atmosféru.
    Nevím, jestli zrovna opera by mě bavila, ale třeba, kdybych tam byla, tak jo, zjistila bych to až na místě. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Operou bych nezačínala, lépe zkusit muzikál nebo nějakou zábavnou činohru. Opery jsou vhodné spíše pro "pokročilejší" diváky, i já jsem se na ni musela hodně soustředit, abych si ji užila.

      Vymazat
  2. Tak byla jsem na ledasčem, ale operu jsem ještě neviděla (ty v televizi nepočítám). Šla bych moc ráda, ale u nás doma operu nikdo zrovna moc nemusí a jít sama do divadla? No nevím, nevím :D.

    Pff, 3 hodiny v divadle je docela porcička :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do kina chodím často sama a nikdy se na mě nikdo blbě nekoukal. I divadlo už jsem si zkusila sama, stále ho ale vnímám více jako "společenskou" záležitost, a na rozdíl třeba od toho kina, kam jdu jen kvůli filmu, mě u divadla zajímá i celá atmosféra okolo - pěkné šaty a načesané vlasy, šampaňské o pauze, zdobené interiéry. Ale většinou není problém někoho přesvědčit, aby se přidal. :)

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!